Autor se znovu vrací ve své hře k Pražskému květnovému povstání. Těžiště jeho hry tentokrát není v zachycení vzrušujících událostí, nýbrž v zobrazení duševních pochodů hrdinů rozličného společenského postavení a v postupném odhalování jejich pravých tváří i růstu k velikosti, jak si je vynucuje revoluční dění památných dní.