Můj antikvariát

vyhledávání v českých antikvariátech

Vyzkoušejte novou verzi vyhledávače

Domácí postoje k zahraničním Čechům v novodobých dějinách (1918-2008).

Brouček, Stanislav; Grulich, Tomáš
Public History ve spolupráci s Etnologickým ústavem AV ČR, 2009. 231 s.

Baila.net - více informací o knize, hodnocení, vlastní seznamy

  1. Domácí postoje k zahraničním Čechům...
    Stanislav Brouček a Tomáš Grulich - 1918
    Domácí postoje k zahraničním Čechům v novodobých dějinách (1918-2008). Kniha představuje první ucelený pohled na vztah českého státu, resp. Československa k zahraničním Čechům, a to od roku 1918 do současnosti. Sleduje tento problém ve třech základních periodách. V první periodě mezi válkami jej charakterizují dva instituty. Jednak to byl Vystěhovalecký zákon z roku 1922 a institut krajanské péče reprezentovaný od roku 1928 Československým ústavem zahraničním a zvláštními odbory v klíčových resortech československé vlády. To znamenalo, že Československo mělo poměrně jasně formulovanou pozitivní migrační politiku, která se v následujícím období (v letech 1948 až 1989) proměnila v ostrý ideologický boj proti emigraci, kdy byl každý zahraniční Čech považován za potencionálního nepřítele a jeho příbuzní doma zažívali různé formy diskriminace. Po sametové revoluci se objevila celá řada dílčích iniciativ ve prospěch zlepšení současného vztahu státu ke krajanům. Státní orgány na tyto podněty reagovaly a reagují jen částečně. Přestože se vynakládají nemalé prostředky na kulturní rozvoj krajanských komunit, chybí jasná pravidla tohoto vztahu včetně nějaké ústřední instituce, to znamená autority, která by dokázala vztah krajanů a České republiky řešit v každodenním styku. Autoři představují svou knihu jako vstup do vážné diskuse, která by měla najít cestu k nápravě. S knihou a jejími záměry se plně ztotožňují představitelé Senátu PČR. Jeho předseda MUDr. Přemysl Sobotka v předmluvě k této knize vyzvedl plodnou spolupráci Senátu (Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí) a Akademie věd ČR (Etnologického ústavu) při hledání seriózních základů moderní české migrační politiky. Podobně se vyjádřili i další senátoři, především doc. JUDr. Petr Pithart, který je znám svou osobní iniciativou při založení komise pro krajany v rámci Senátu. Nakl. Public History ve spolupráci s Etnologickým ústavem AV ČR. Rok vydání: 2009. Popis: 1× kniha, vázaná s obálkou, 230 stran, česky, nepatrně zašpiněná ořízka. Zcela nová kniha! Velmi dobrý stav!
    Antikvariát Valentinská (Praha 1) - 150 Kč
  2. Domácí postoje k zahraničním Čechům...
    Stanislav Brouček a Tomáš Grulich - 1918
    Domácí postoje k zahraničním Čechům v novodobých dějinách (1918-2008). Kniha představuje první ucelený pohled na vztah českého státu, resp. Československa k zahraničním Čechům, a to od roku 1918 do současnosti. Sleduje tento problém ve třech základních periodách. V první periodě mezi válkami jej charakterizují dva instituty. Jednak to byl Vystěhovalecký zákon z roku 1922 a institut krajanské péče reprezentovaný od roku 1928 Československým ústavem zahraničním a zvláštními odbory v klíčových resortech československé vlády. To znamenalo, že Československo mělo poměrně jasně formulovanou pozitivní migrační politiku, která se v následujícím období (v letech 1948 až 1989) proměnila v ostrý ideologický boj proti emigraci, kdy byl každý zahraniční Čech považován za potencionálního nepřítele a jeho příbuzní doma zažívali různé formy diskriminace. Po sametové revoluci se objevila celá řada dílčích iniciativ ve prospěch zlepšení současného vztahu státu ke krajanům. Státní orgány na tyto podněty reagovaly a reagují jen částečně. Přestože se vynakládají nemalé prostředky na kulturní rozvoj krajanských komunit, chybí jasná pravidla tohoto vztahu včetně nějaké ústřední instituce, to znamená autority, která by dokázala vztah krajanů a České republiky řešit v každodenním styku. Autoři představují svou knihu jako vstup do vážné diskuse, která by měla najít cestu k nápravě. S knihou a jejími záměry se plně ztotožňují představitelé Senátu PČR. Jeho předseda MUDr. Přemysl Sobotka v předmluvě k této knize vyzvedl plodnou spolupráci Senátu (Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí) a Akademie věd ČR (Etnologického ústavu) při hledání seriózních základů moderní české migrační politiky. Podobně se vyjádřili i další senátoři, především doc. JUDr. Petr Pithart, který je znám svou osobní iniciativou při založení komise pro krajany v rámci Senátu. Nakl. Public History ve spolupráci s Etnologickým ústavem AV ČR. Rok vydání: 2009. Popis: 1× kniha, vázaná s obálkou, 230 stran, česky. Zcela nová kniha! Velmi dobrý stav!
    Antikvariát Valentinská (Praha 1) - 150 Kč
  3. Domácí postoje k zahraničním Čechům...
    Stanislav Brouček a Tomáš Grulich - 1918
    Domácí postoje k zahraničním Čechům v novodobých dějinách (1918-2008). Kniha představuje první ucelený pohled na vztah českého státu, resp. Československa k zahraničním Čechům, a to od roku 1918 do současnosti. Sleduje tento problém ve třech základních periodách. V první periodě mezi válkami jej charakterizují dva instituty. Jednak to byl Vystěhovalecký zákon z roku 1922 a institut krajanské péče reprezentovaný od roku 1928 Československým ústavem zahraničním a zvláštními odbory v klíčových resortech československé vlády. To znamenalo, že Československo mělo poměrně jasně formulovanou pozitivní migrační politiku, která se v následujícím období (v letech 1948 až 1989) proměnila v ostrý ideologický boj proti emigraci, kdy byl každý zahraniční Čech považován za potencionálního nepřítele a jeho příbuzní doma zažívali různé formy diskriminace. Po sametové revoluci se objevila celá řada dílčích iniciativ ve prospěch zlepšení současného vztahu státu ke krajanům. Státní orgány na tyto podněty reagovaly a reagují jen částečně. Přestože se vynakládají nemalé prostředky na kulturní rozvoj krajanských komunit, chybí jasná pravidla tohoto vztahu včetně nějaké ústřední instituce, to znamená autority, která by dokázala vztah krajanů a České republiky řešit v každodenním styku. Autoři představují svou knihu jako vstup do vážné diskuse, která by měla najít cestu k nápravě. S knihou a jejími záměry se plně ztotožňují představitelé Senátu PČR. Jeho předseda MUDr. Přemysl Sobotka v předmluvě k této knize vyzvedl plodnou spolupráci Senátu (Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí) a Akademie věd ČR (Etnologického ústavu) při hledání seriózních základů moderní české migrační politiky. Podobně se vyjádřili i další senátoři, především doc. JUDr. Petr Pithart, který je znám svou osobní iniciativou při založení komise pro krajany v rámci Senátu. Nakl. Public History ve spolupráci s Etnologickým ústavem AV ČR. Rok vydání: 2009. Popis: 1× kniha, vázaná s obálkou, 230 stran, česky. Zcela nová kniha! Velmi dobrý stav!
    Antikvariát Valentinská (Praha 1) - 150 Kč
  4. Domácí postoje k zahraničním Čechům...
    Stanislav Brouček a Tomáš Grulich - 1918
    Domácí postoje k zahraničním Čechům v novodobých dějinách (1918-2008). Kniha představuje první ucelený pohled na vztah českého státu, resp. Československa k zahraničním Čechům, a to od roku 1918 do současnosti. Sleduje tento problém ve třech základních periodách. V první periodě mezi válkami jej charakterizují dva instituty. Jednak to byl Vystěhovalecký zákon z roku 1922 a institut krajanské péče reprezentovaný od roku 1928 Československým ústavem zahraničním a zvláštními odbory v klíčových resortech československé vlády. To znamenalo, že Československo mělo poměrně jasně formulovanou pozitivní migrační politiku, která se v následujícím období (v letech 1948 až 1989) proměnila v ostrý ideologický boj proti emigraci, kdy byl každý zahraniční Čech považován za potencionálního nepřítele a jeho příbuzní doma zažívali různé formy diskriminace. Po sametové revoluci se objevila celá řada dílčích iniciativ ve prospěch zlepšení současného vztahu státu ke krajanům. Státní orgány na tyto podněty reagovaly a reagují jen částečně. Přestože se vynakládají nemalé prostředky na kulturní rozvoj krajanských komunit, chybí jasná pravidla tohoto vztahu včetně nějaké ústřední instituce, to znamená autority, která by dokázala vztah krajanů a České republiky řešit v každodenním styku. Autoři představují svou knihu jako vstup do vážné diskuse, která by měla najít cestu k nápravě. S knihou a jejími záměry se plně ztotožňují představitelé Senátu PČR. Jeho předseda MUDr. Přemysl Sobotka v předmluvě k této knize vyzvedl plodnou spolupráci Senátu (Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí) a Akademie věd ČR (Etnologického ústavu) při hledání seriózních základů moderní české migrační politiky. Podobně se vyjádřili i další senátoři, především doc. JUDr. Petr Pithart, který je znám svou osobní iniciativou při založení komise pro krajany v rámci Senátu. Nakl. Public History ve spolupráci s Etnologickým ústavem AV ČR. Rok vydání: 2009. Popis: 1× kniha, vázaná s obálkou, 230 stran, česky. Zcela nová kniha! Velmi dobrý stav!
    Antikvariát Valentinská (Praha 1) - 150 Kč
  5. Domácí postoje k zahraničním Čechům...
    Stanislav Brouček a Tomáš Grulich - 1918
    Domácí postoje k zahraničním Čechům v novodobých dějinách (1918-2008). Kniha představuje první ucelený pohled na vztah českého státu, resp. Československa k zahraničním Čechům, a to od roku 1918 do současnosti. Sleduje tento problém ve třech základních periodách. V první periodě mezi válkami jej charakterizují dva instituty. Jednak to byl Vystěhovalecký zákon z roku 1922 a institut krajanské péče reprezentovaný od roku 1928 Československým ústavem zahraničním a zvláštními odbory v klíčových resortech československé vlády. To znamenalo, že Československo mělo poměrně jasně formulovanou pozitivní migrační politiku, která se v následujícím období (v letech 1948 až 1989) proměnila v ostrý ideologický boj proti emigraci, kdy byl každý zahraniční Čech považován za potencionálního nepřítele a jeho příbuzní doma zažívali různé formy diskriminace. Po sametové revoluci se objevila celá řada dílčích iniciativ ve prospěch zlepšení současného vztahu státu ke krajanům. Státní orgány na tyto podněty reagovaly a reagují jen částečně. Přestože se vynakládají nemalé prostředky na kulturní rozvoj krajanských komunit, chybí jasná pravidla tohoto vztahu včetně nějaké ústřední instituce, to znamená autority, která by dokázala vztah krajanů a České republiky řešit v každodenním styku. Autoři představují svou knihu jako vstup do vážné diskuse, která by měla najít cestu k nápravě. S knihou a jejími záměry se plně ztotožňují představitelé Senátu PČR. Jeho předseda MUDr. Přemysl Sobotka v předmluvě k této knize vyzvedl plodnou spolupráci Senátu (Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí) a Akademie věd ČR (Etnologického ústavu) při hledání seriózních základů moderní české migrační politiky. Podobně se vyjádřili i další senátoři, především doc. JUDr. Petr Pithart, který je znám svou osobní iniciativou při založení komise pro krajany v rámci Senátu. Nakl. Public History ve spolupráci s Etnologickým ústavem AV ČR. Rok vydání: 2009. Popis: 1× kniha, vázaná s obálkou, 230 stran, česky. Zcela nová kniha! Velmi dobrý stav!
    Antikvariát Valentinská (Praha 1) - 150 Kč
  6. Domácí postoje k zahraničním Čechům...
    Stanislav Brouček a Tomáš Grulich - 1918
    Domácí postoje k zahraničním Čechům v novodobých dějinách (1918-2008). Kniha představuje první ucelený pohled na vztah českého státu, resp. Československa k zahraničním Čechům, a to od roku 1918 do současnosti. Sleduje tento problém ve třech základních periodách. V první periodě mezi válkami jej charakterizují dva instituty. Jednak to byl Vystěhovalecký zákon z roku 1922 a institut krajanské péče reprezentovaný od roku 1928 Československým ústavem zahraničním a zvláštními odbory v klíčových resortech československé vlády. To znamenalo, že Československo mělo poměrně jasně formulovanou pozitivní migrační politiku, která se v následujícím období (v letech 1948 až 1989) proměnila v ostrý ideologický boj proti emigraci, kdy byl každý zahraniční Čech považován za potencionálního nepřítele a jeho příbuzní doma zažívali různé formy diskriminace. Po sametové revoluci se objevila celá řada dílčích iniciativ ve prospěch zlepšení současného vztahu státu ke krajanům. Státní orgány na tyto podněty reagovaly a reagují jen částečně. Přestože se vynakládají nemalé prostředky na kulturní rozvoj krajanských komunit, chybí jasná pravidla tohoto vztahu včetně nějaké ústřední instituce, to znamená autority, která by dokázala vztah krajanů a České republiky řešit v každodenním styku. Autoři představují svou knihu jako vstup do vážné diskuse, která by měla najít cestu k nápravě. S knihou a jejími záměry se plně ztotožňují představitelé Senátu PČR. Jeho předseda MUDr. Přemysl Sobotka v předmluvě k této knize vyzvedl plodnou spolupráci Senátu (Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí) a Akademie věd ČR (Etnologického ústavu) při hledání seriózních základů moderní české migrační politiky. Podobně se vyjádřili i další senátoři, především doc. JUDr. Petr Pithart, který je znám svou osobní iniciativou při založení komise pro krajany v rámci Senátu. Nakl. Public History ve spolupráci s Etnologickým ústavem AV ČR. Rok vydání: 2009. Popis: 1× kniha, vázaná s obálkou, 230 stran, česky. Zcela nová kniha! Velmi dobrý stav!
    Antikvariát Valentinská (Praha 1) - 150 Kč
  7. Domácí postoje k zahraničním Čechům...
    Stanislav Brouček a Tomáš Grulich - 1918
    Domácí postoje k zahraničním Čechům v novodobých dějinách (1918-2008). Kniha představuje první ucelený pohled na vztah českého státu, resp. Československa k zahraničním Čechům, a to od roku 1918 do současnosti. Sleduje tento problém ve třech základních periodách. V první periodě mezi válkami jej charakterizují dva instituty. Jednak to byl Vystěhovalecký zákon z roku 1922 a institut krajanské péče reprezentovaný od roku 1928 Československým ústavem zahraničním a zvláštními odbory v klíčových resortech československé vlády. To znamenalo, že Československo mělo poměrně jasně formulovanou pozitivní migrační politiku, která se v následujícím období (v letech 1948 až 1989) proměnila v ostrý ideologický boj proti emigraci, kdy byl každý zahraniční Čech považován za potencionálního nepřítele a jeho příbuzní doma zažívali různé formy diskriminace. Po sametové revoluci se objevila celá řada dílčích iniciativ ve prospěch zlepšení současného vztahu státu ke krajanům. Státní orgány na tyto podněty reagovaly a reagují jen částečně. Přestože se vynakládají nemalé prostředky na kulturní rozvoj krajanských komunit, chybí jasná pravidla tohoto vztahu včetně nějaké ústřední instituce, to znamená autority, která by dokázala vztah krajanů a České republiky řešit v každodenním styku. Autoři představují svou knihu jako vstup do vážné diskuse, která by měla najít cestu k nápravě. S knihou a jejími záměry se plně ztotožňují představitelé Senátu PČR. Jeho předseda MUDr. Přemysl Sobotka v předmluvě k této knize vyzvedl plodnou spolupráci Senátu (Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí) a Akademie věd ČR (Etnologického ústavu) při hledání seriózních základů moderní české migrační politiky. Podobně se vyjádřili i další senátoři, především doc. JUDr. Petr Pithart, který je znám svou osobní iniciativou při založení komise pro krajany v rámci Senátu. Nakl. Public History ve spolupráci s Etnologickým ústavem AV ČR. Rok vydání: 2009. Popis: 1× kniha, vázaná s obálkou, 230 stran, česky. Zcela nová kniha! Velmi dobrý stav!
    Antikvariát Valentinská (Praha 1) - 150 Kč
  8. Domácí postoje k zahraničním Čechům...
    Stanislav Brouček a Tomáš Grulich - 1918
    Domácí postoje k zahraničním Čechům v novodobých dějinách (1918-2008). Kniha představuje první ucelený pohled na vztah českého státu, resp. Československa k zahraničním Čechům, a to od roku 1918 do současnosti. Sleduje tento problém ve třech základních periodách. V první periodě mezi válkami jej charakterizují dva instituty. Jednak to byl Vystěhovalecký zákon z roku 1922 a institut krajanské péče reprezentovaný od roku 1928 Československým ústavem zahraničním a zvláštními odbory v klíčových resortech československé vlády. To znamenalo, že Československo mělo poměrně jasně formulovanou pozitivní migrační politiku, která se v následujícím období (v letech 1948 až 1989) proměnila v ostrý ideologický boj proti emigraci, kdy byl každý zahraniční Čech považován za potencionálního nepřítele a jeho příbuzní doma zažívali různé formy diskriminace. Po sametové revoluci se objevila celá řada dílčích iniciativ ve prospěch zlepšení současného vztahu státu ke krajanům. Státní orgány na tyto podněty reagovaly a reagují jen částečně. Přestože se vynakládají nemalé prostředky na kulturní rozvoj krajanských komunit, chybí jasná pravidla tohoto vztahu včetně nějaké ústřední instituce, to znamená autority, která by dokázala vztah krajanů a České republiky řešit v každodenním styku. Autoři představují svou knihu jako vstup do vážné diskuse, která by měla najít cestu k nápravě. S knihou a jejími záměry se plně ztotožňují představitelé Senátu PČR. Jeho předseda MUDr. Přemysl Sobotka v předmluvě k této knize vyzvedl plodnou spolupráci Senátu (Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí) a Akademie věd ČR (Etnologického ústavu) při hledání seriózních základů moderní české migrační politiky. Podobně se vyjádřili i další senátoři, především doc. JUDr. Petr Pithart, který je znám svou osobní iniciativou při založení komise pro krajany v rámci Senátu. Nakl. Public History ve spolupráci s Etnologickým ústavem AV ČR. Rok vydání: 2009. Popis: 1× kniha, vázaná s obálkou, 230 stran, česky. Zcela nová kniha! Velmi dobrý stav!
    Antikvariát Valentinská (Praha 1) - 150 Kč
  9. Domácí postoje k zahraničním Čechům...
    Stanislav Brouček a Tomáš Grulich - 1918
    Domácí postoje k zahraničním Čechům v novodobých dějinách (1918-2008). Kniha představuje první ucelený pohled na vztah českého státu, resp. Československa k zahraničním Čechům, a to od roku 1918 do současnosti. Sleduje tento problém ve třech základních periodách. V první periodě mezi válkami jej charakterizují dva instituty. Jednak to byl Vystěhovalecký zákon z roku 1922 a institut krajanské péče reprezentovaný od roku 1928 Československým ústavem zahraničním a zvláštními odbory v klíčových resortech československé vlády. To znamenalo, že Československo mělo poměrně jasně formulovanou pozitivní migrační politiku, která se v následujícím období (v letech 1948 až 1989) proměnila v ostrý ideologický boj proti emigraci, kdy byl každý zahraniční Čech považován za potencionálního nepřítele a jeho příbuzní doma zažívali různé formy diskriminace. Po sametové revoluci se objevila celá řada dílčích iniciativ ve prospěch zlepšení současného vztahu státu ke krajanům. Státní orgány na tyto podněty reagovaly a reagují jen částečně. Přestože se vynakládají nemalé prostředky na kulturní rozvoj krajanských komunit, chybí jasná pravidla tohoto vztahu včetně nějaké ústřední instituce, to znamená autority, která by dokázala vztah krajanů a České republiky řešit v každodenním styku. Autoři představují svou knihu jako vstup do vážné diskuse, která by měla najít cestu k nápravě. S knihou a jejími záměry se plně ztotožňují představitelé Senátu PČR. Jeho předseda MUDr. Přemysl Sobotka v předmluvě k této knize vyzvedl plodnou spolupráci Senátu (Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí) a Akademie věd ČR (Etnologického ústavu) při hledání seriózních základů moderní české migrační politiky. Podobně se vyjádřili i další senátoři, především doc. JUDr. Petr Pithart, který je znám svou osobní iniciativou při založení komise pro krajany v rámci Senátu. Nakl. Public History ve spolupráci s Etnologickým ústavem AV ČR. Rok vydání: 2009. Popis: 1× kniha, vázaná s obálkou, 230 stran, česky. Zcela nová kniha! Velmi dobrý stav!
    Antikvariát Valentinská (Praha 1) - 150 Kč
  10. Domácí postoje k zahraničním Čechům...
    Stanislav Brouček a Tomáš Grulich - 1918
    Domácí postoje k zahraničním Čechům v novodobých dějinách (1918-2008). Kniha představuje první ucelený pohled na vztah českého státu, resp. Československa k zahraničním Čechům, a to od roku 1918 do současnosti. Sleduje tento problém ve třech základních periodách. V první periodě mezi válkami jej charakterizují dva instituty. Jednak to byl Vystěhovalecký zákon z roku 1922 a institut krajanské péče reprezentovaný od roku 1928 Československým ústavem zahraničním a zvláštními odbory v klíčových resortech československé vlády. To znamenalo, že Československo mělo poměrně jasně formulovanou pozitivní migrační politiku, která se v následujícím období (v letech 1948 až 1989) proměnila v ostrý ideologický boj proti emigraci, kdy byl každý zahraniční Čech považován za potencionálního nepřítele a jeho příbuzní doma zažívali různé formy diskriminace. Po sametové revoluci se objevila celá řada dílčích iniciativ ve prospěch zlepšení současného vztahu státu ke krajanům. Státní orgány na tyto podněty reagovaly a reagují jen částečně. Přestože se vynakládají nemalé prostředky na kulturní rozvoj krajanských komunit, chybí jasná pravidla tohoto vztahu včetně nějaké ústřední instituce, to znamená autority, která by dokázala vztah krajanů a České republiky řešit v každodenním styku. Autoři představují svou knihu jako vstup do vážné diskuse, která by měla najít cestu k nápravě. S knihou a jejími záměry se plně ztotožňují představitelé Senátu PČR. Jeho předseda MUDr. Přemysl Sobotka v předmluvě k této knize vyzvedl plodnou spolupráci Senátu (Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí) a Akademie věd ČR (Etnologického ústavu) při hledání seriózních základů moderní české migrační politiky. Podobně se vyjádřili i další senátoři, především doc. JUDr. Petr Pithart, který je znám svou osobní iniciativou při založení komise pro krajany v rámci Senátu. Nakl. Public History ve spolupráci s Etnologickým ústavem AV ČR. Rok vydání: 2009. Popis: 1× kniha, vázaná s obálkou, 230 stran, česky. Zcela nová kniha! Velmi dobrý stav!
    Antikvariát Valentinská (Praha 1) - 150 Kč
  11. Domácí postoje k zahraničním Čechům...
    Stanislav Brouček a Tomáš Grulich - 1918
    Domácí postoje k zahraničním Čechům v novodobých dějinách (1918-2008). Kniha představuje první ucelený pohled na vztah českého státu, resp. Československa k zahraničním Čechům, a to od roku 1918 do současnosti. Sleduje tento problém ve třech základních periodách. V první periodě mezi válkami jej charakterizují dva instituty. Jednak to byl Vystěhovalecký zákon z roku 1922 a institut krajanské péče reprezentovaný od roku 1928 Československým ústavem zahraničním a zvláštními odbory v klíčových resortech československé vlády. To znamenalo, že Československo mělo poměrně jasně formulovanou pozitivní migrační politiku, která se v následujícím období (v letech 1948 až 1989) proměnila v ostrý ideologický boj proti emigraci, kdy byl každý zahraniční Čech považován za potencionálního nepřítele a jeho příbuzní doma zažívali různé formy diskriminace. Po sametové revoluci se objevila celá řada dílčích iniciativ ve prospěch zlepšení současného vztahu státu ke krajanům. Státní orgány na tyto podněty reagovaly a reagují jen částečně. Přestože se vynakládají nemalé prostředky na kulturní rozvoj krajanských komunit, chybí jasná pravidla tohoto vztahu včetně nějaké ústřední instituce, to znamená autority, která by dokázala vztah krajanů a České republiky řešit v každodenním styku. Autoři představují svou knihu jako vstup do vážné diskuse, která by měla najít cestu k nápravě. S knihou a jejími záměry se plně ztotožňují představitelé Senátu PČR. Jeho předseda MUDr. Přemysl Sobotka v předmluvě k této knize vyzvedl plodnou spolupráci Senátu (Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí) a Akademie věd ČR (Etnologického ústavu) při hledání seriózních základů moderní české migrační politiky. Podobně se vyjádřili i další senátoři, především doc. JUDr. Petr Pithart, který je znám svou osobní iniciativou při založení komise pro krajany v rámci Senátu. Nakl. Public History ve spolupráci s Etnologickým ústavem AV ČR. Rok vydání: 2009. Popis: 1× kniha, vázaná s obálkou, 230 stran, česky. Zcela nová kniha! Velmi dobrý stav!
    Antikvariát Valentinská (Praha 1) - 150 Kč
  12. Domácí postoje k zahraničním Čechům...
    Stanislav Brouček a Tomáš Grulich - 1918
    Domácí postoje k zahraničním Čechům v novodobých dějinách (1918-2008). Kniha představuje první ucelený pohled na vztah českého státu, resp. Československa k zahraničním Čechům, a to od roku 1918 do současnosti. Sleduje tento problém ve třech základních periodách. V první periodě mezi válkami jej charakterizují dva instituty. Jednak to byl Vystěhovalecký zákon z roku 1922 a institut krajanské péče reprezentovaný od roku 1928 Československým ústavem zahraničním a zvláštními odbory v klíčových resortech československé vlády. To znamenalo, že Československo mělo poměrně jasně formulovanou pozitivní migrační politiku, která se v následujícím období (v letech 1948 až 1989) proměnila v ostrý ideologický boj proti emigraci, kdy byl každý zahraniční Čech považován za potencionálního nepřítele a jeho příbuzní doma zažívali různé formy diskriminace. Po sametové revoluci se objevila celá řada dílčích iniciativ ve prospěch zlepšení současného vztahu státu ke krajanům. Státní orgány na tyto podněty reagovaly a reagují jen částečně. Přestože se vynakládají nemalé prostředky na kulturní rozvoj krajanských komunit, chybí jasná pravidla tohoto vztahu včetně nějaké ústřední instituce, to znamená autority, která by dokázala vztah krajanů a České republiky řešit v každodenním styku. Autoři představují svou knihu jako vstup do vážné diskuse, která by měla najít cestu k nápravě. S knihou a jejími záměry se plně ztotožňují představitelé Senátu PČR. Jeho předseda MUDr. Přemysl Sobotka v předmluvě k této knize vyzvedl plodnou spolupráci Senátu (Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí) a Akademie věd ČR (Etnologického ústavu) při hledání seriózních základů moderní české migrační politiky. Podobně se vyjádřili i další senátoři, především doc. JUDr. Petr Pithart, který je znám svou osobní iniciativou při založení komise pro krajany v rámci Senátu. Nakl. Public History ve spolupráci s Etnologickým ústavem AV ČR. Rok vydání: 2009. Popis: 1× kniha, vázaná s obálkou, 230 stran, česky. Zcela nová kniha! Velmi dobrý stav!
    Antikvariát Valentinská (Praha 1) - 150 Kč
  13. Domácí postoje k zahraničním Čechům...
    Stanislav Brouček a Tomáš Grulich - 1918
    Domácí postoje k zahraničním Čechům v novodobých dějinách (1918-2008). Kniha představuje první ucelený pohled na vztah českého státu, resp. Československa k zahraničním Čechům, a to od roku 1918 do současnosti. Sleduje tento problém ve třech základních periodách. V první periodě mezi válkami jej charakterizují dva instituty. Jednak to byl Vystěhovalecký zákon z roku 1922 a institut krajanské péče reprezentovaný od roku 1928 Československým ústavem zahraničním a zvláštními odbory v klíčových resortech československé vlády. To znamenalo, že Československo mělo poměrně jasně formulovanou pozitivní migrační politiku, která se v následujícím období (v letech 1948 až 1989) proměnila v ostrý ideologický boj proti emigraci, kdy byl každý zahraniční Čech považován za potencionálního nepřítele a jeho příbuzní doma zažívali různé formy diskriminace. Po sametové revoluci se objevila celá řada dílčích iniciativ ve prospěch zlepšení současného vztahu státu ke krajanům. Státní orgány na tyto podněty reagovaly a reagují jen částečně. Přestože se vynakládají nemalé prostředky na kulturní rozvoj krajanských komunit, chybí jasná pravidla tohoto vztahu včetně nějaké ústřední instituce, to znamená autority, která by dokázala vztah krajanů a České republiky řešit v každodenním styku. Autoři představují svou knihu jako vstup do vážné diskuse, která by měla najít cestu k nápravě. S knihou a jejími záměry se plně ztotožňují představitelé Senátu PČR. Jeho předseda MUDr. Přemysl Sobotka v předmluvě k této knize vyzvedl plodnou spolupráci Senátu (Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí) a Akademie věd ČR (Etnologického ústavu) při hledání seriózních základů moderní české migrační politiky. Podobně se vyjádřili i další senátoři, především doc. JUDr. Petr Pithart, který je znám svou osobní iniciativou při založení komise pro krajany v rámci Senátu. Nakl. Public History ve spolupráci s Etnologickým ústavem AV ČR. Rok vydání: 2009. Popis: 1× kniha, vázaná s obálkou, 230 stran, česky. Zcela nová kniha! Velmi dobrý stav!
    Antikvariát Valentinská (Praha 1) - 150 Kč
  14. Domácí postoje k zahraničním Čechům...
    Stanislav Brouček a Tomáš Grulich - 1918
    Domácí postoje k zahraničním Čechům v novodobých dějinách (1918-2008). Kniha představuje první ucelený pohled na vztah českého státu, resp. Československa k zahraničním Čechům, a to od roku 1918 do současnosti. Sleduje tento problém ve třech základních periodách. V první periodě mezi válkami jej charakterizují dva instituty. Jednak to byl Vystěhovalecký zákon z roku 1922 a institut krajanské péče reprezentovaný od roku 1928 Československým ústavem zahraničním a zvláštními odbory v klíčových resortech československé vlády. To znamenalo, že Československo mělo poměrně jasně formulovanou pozitivní migrační politiku, která se v následujícím období (v letech 1948 až 1989) proměnila v ostrý ideologický boj proti emigraci, kdy byl každý zahraniční Čech považován za potencionálního nepřítele a jeho příbuzní doma zažívali různé formy diskriminace. Po sametové revoluci se objevila celá řada dílčích iniciativ ve prospěch zlepšení současného vztahu státu ke krajanům. Státní orgány na tyto podněty reagovaly a reagují jen částečně. Přestože se vynakládají nemalé prostředky na kulturní rozvoj krajanských komunit, chybí jasná pravidla tohoto vztahu včetně nějaké ústřední instituce, to znamená autority, která by dokázala vztah krajanů a České republiky řešit v každodenním styku. Autoři představují svou knihu jako vstup do vážné diskuse, která by měla najít cestu k nápravě. S knihou a jejími záměry se plně ztotožňují představitelé Senátu PČR. Jeho předseda MUDr. Přemysl Sobotka v předmluvě k této knize vyzvedl plodnou spolupráci Senátu (Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí) a Akademie věd ČR (Etnologického ústavu) při hledání seriózních základů moderní české migrační politiky. Podobně se vyjádřili i další senátoři, především doc. JUDr. Petr Pithart, který je znám svou osobní iniciativou při založení komise pro krajany v rámci Senátu. Nakl. Public History ve spolupráci s Etnologickým ústavem AV ČR. Rok vydání: 2009. Popis: 1× kniha, vázaná s obálkou, 230 stran, česky. Zcela nová kniha! Velmi dobrý stav!
    Antikvariát Valentinská (Praha 1) - 150 Kč
  15. Domácí postoje k zahraničním Čechům...
    Stanislav Brouček a Tomáš Grulich - 1918
    Domácí postoje k zahraničním Čechům v novodobých dějinách (1918-2008). Kniha představuje první ucelený pohled na vztah českého státu, resp. Československa k zahraničním Čechům, a to od roku 1918 do současnosti. Sleduje tento problém ve třech základních periodách. V první periodě mezi válkami jej charakterizují dva instituty. Jednak to byl Vystěhovalecký zákon z roku 1922 a institut krajanské péče reprezentovaný od roku 1928 Československým ústavem zahraničním a zvláštními odbory v klíčových resortech československé vlády. To znamenalo, že Československo mělo poměrně jasně formulovanou pozitivní migrační politiku, která se v následujícím období (v letech 1948 až 1989) proměnila v ostrý ideologický boj proti emigraci, kdy byl každý zahraniční Čech považován za potencionálního nepřítele a jeho příbuzní doma zažívali různé formy diskriminace. Po sametové revoluci se objevila celá řada dílčích iniciativ ve prospěch zlepšení současného vztahu státu ke krajanům. Státní orgány na tyto podněty reagovaly a reagují jen částečně. Přestože se vynakládají nemalé prostředky na kulturní rozvoj krajanských komunit, chybí jasná pravidla tohoto vztahu včetně nějaké ústřední instituce, to znamená autority, která by dokázala vztah krajanů a České republiky řešit v každodenním styku. Autoři představují svou knihu jako vstup do vážné diskuse, která by měla najít cestu k nápravě. S knihou a jejími záměry se plně ztotožňují představitelé Senátu PČR. Jeho předseda MUDr. Přemysl Sobotka v předmluvě k této knize vyzvedl plodnou spolupráci Senátu (Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí) a Akademie věd ČR (Etnologického ústavu) při hledání seriózních základů moderní české migrační politiky. Podobně se vyjádřili i další senátoři, především doc. JUDr. Petr Pithart, který je znám svou osobní iniciativou při založení komise pro krajany v rámci Senátu. Nakl. Public History ve spolupráci s Etnologickým ústavem AV ČR. Rok vydání: 2009. Popis: 1× kniha, vázaná s obálkou, 230 stran, česky. Zcela nová kniha! Velmi dobrý stav!
    Antikvariát Valentinská (Praha 1) - 150 Kč
  16. Domácí postoje k zahraničním Čechům...
    Stanislav Brouček a Tomáš Grulich - 1918
    Domácí postoje k zahraničním Čechům v novodobých dějinách (1918-2008). Kniha představuje první ucelený pohled na vztah českého státu, resp. Československa k zahraničním Čechům, a to od roku 1918 do současnosti. Sleduje tento problém ve třech základních periodách. V první periodě mezi válkami jej charakterizují dva instituty. Jednak to byl Vystěhovalecký zákon z roku 1922 a institut krajanské péče reprezentovaný od roku 1928 Československým ústavem zahraničním a zvláštními odbory v klíčových resortech československé vlády. To znamenalo, že Československo mělo poměrně jasně formulovanou pozitivní migrační politiku, která se v následujícím období (v letech 1948 až 1989) proměnila v ostrý ideologický boj proti emigraci, kdy byl každý zahraniční Čech považován za potencionálního nepřítele a jeho příbuzní doma zažívali různé formy diskriminace. Po sametové revoluci se objevila celá řada dílčích iniciativ ve prospěch zlepšení současného vztahu státu ke krajanům. Státní orgány na tyto podněty reagovaly a reagují jen částečně. Přestože se vynakládají nemalé prostředky na kulturní rozvoj krajanských komunit, chybí jasná pravidla tohoto vztahu včetně nějaké ústřední instituce, to znamená autority, která by dokázala vztah krajanů a České republiky řešit v každodenním styku. Autoři představují svou knihu jako vstup do vážné diskuse, která by měla najít cestu k nápravě. S knihou a jejími záměry se plně ztotožňují představitelé Senátu PČR. Jeho předseda MUDr. Přemysl Sobotka v předmluvě k této knize vyzvedl plodnou spolupráci Senátu (Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí) a Akademie věd ČR (Etnologického ústavu) při hledání seriózních základů moderní české migrační politiky. Podobně se vyjádřili i další senátoři, především doc. JUDr. Petr Pithart, který je znám svou osobní iniciativou při založení komise pro krajany v rámci Senátu. Nakl. Public History ve spolupráci s Etnologickým ústavem AV ČR. Rok vydání: 2009. Popis: 1× kniha, vázaná s obálkou, 230 stran, česky. Zcela nová kniha! Velmi dobrý stav!
    Antikvariát Valentinská (Praha 1) - 150 Kč
  17. Domácí postoje k zahraničním Čechům...
    Stanislav Brouček a Tomáš Grulich - 1918
    Domácí postoje k zahraničním Čechům v novodobých dějinách (1918-2008). Kniha představuje první ucelený pohled na vztah českého státu, resp. Československa k zahraničním Čechům, a to od roku 1918 do současnosti. Sleduje tento problém ve třech základních periodách. V první periodě mezi válkami jej charakterizují dva instituty. Jednak to byl Vystěhovalecký zákon z roku 1922 a institut krajanské péče reprezentovaný od roku 1928 Československým ústavem zahraničním a zvláštními odbory v klíčových resortech československé vlády. To znamenalo, že Československo mělo poměrně jasně formulovanou pozitivní migrační politiku, která se v následujícím období (v letech 1948 až 1989) proměnila v ostrý ideologický boj proti emigraci, kdy byl každý zahraniční Čech považován za potencionálního nepřítele a jeho příbuzní doma zažívali různé formy diskriminace. Po sametové revoluci se objevila celá řada dílčích iniciativ ve prospěch zlepšení současného vztahu státu ke krajanům. Státní orgány na tyto podněty reagovaly a reagují jen částečně. Přestože se vynakládají nemalé prostředky na kulturní rozvoj krajanských komunit, chybí jasná pravidla tohoto vztahu včetně nějaké ústřední instituce, to znamená autority, která by dokázala vztah krajanů a České republiky řešit v každodenním styku. Autoři představují svou knihu jako vstup do vážné diskuse, která by měla najít cestu k nápravě. S knihou a jejími záměry se plně ztotožňují představitelé Senátu PČR. Jeho předseda MUDr. Přemysl Sobotka v předmluvě k této knize vyzvedl plodnou spolupráci Senátu (Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí) a Akademie věd ČR (Etnologického ústavu) při hledání seriózních základů moderní české migrační politiky. Podobně se vyjádřili i další senátoři, především doc. JUDr. Petr Pithart, který je znám svou osobní iniciativou při založení komise pro krajany v rámci Senátu. Nakl. Public History ve spolupráci s Etnologickým ústavem AV ČR. Rok vydání: 2009. Popis: 1× kniha, vázaná s obálkou, 230 stran, česky. Zcela nová kniha! Velmi dobrý stav!
    Antikvariát Valentinská (Praha 1) - 150 Kč
  18. Domácí postoje k zahraničním Čechům...
    Stanislav Brouček a Tomáš Grulich - 1918
    Domácí postoje k zahraničním Čechům v novodobých dějinách (1918-2008). Kniha představuje první ucelený pohled na vztah českého státu, resp. Československa k zahraničním Čechům, a to od roku 1918 do současnosti. Sleduje tento problém ve třech základních periodách. V první periodě mezi válkami jej charakterizují dva instituty. Jednak to byl Vystěhovalecký zákon z roku 1922 a institut krajanské péče reprezentovaný od roku 1928 Československým ústavem zahraničním a zvláštními odbory v klíčových resortech československé vlády. To znamenalo, že Československo mělo poměrně jasně formulovanou pozitivní migrační politiku, která se v následujícím období (v letech 1948 až 1989) proměnila v ostrý ideologický boj proti emigraci, kdy byl každý zahraniční Čech považován za potencionálního nepřítele a jeho příbuzní doma zažívali různé formy diskriminace. Po sametové revoluci se objevila celá řada dílčích iniciativ ve prospěch zlepšení současného vztahu státu ke krajanům. Státní orgány na tyto podněty reagovaly a reagují jen částečně. Přestože se vynakládají nemalé prostředky na kulturní rozvoj krajanských komunit, chybí jasná pravidla tohoto vztahu včetně nějaké ústřední instituce, to znamená autority, která by dokázala vztah krajanů a České republiky řešit v každodenním styku. Autoři představují svou knihu jako vstup do vážné diskuse, která by měla najít cestu k nápravě. S knihou a jejími záměry se plně ztotožňují představitelé Senátu PČR. Jeho předseda MUDr. Přemysl Sobotka v předmluvě k této knize vyzvedl plodnou spolupráci Senátu (Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí) a Akademie věd ČR (Etnologického ústavu) při hledání seriózních základů moderní české migrační politiky. Podobně se vyjádřili i další senátoři, především doc. JUDr. Petr Pithart, který je znám svou osobní iniciativou při založení komise pro krajany v rámci Senátu. Nakl. Public History ve spolupráci s Etnologickým ústavem AV ČR. Rok vydání: 2009. Popis: 1× kniha, vázaná s obálkou, 230 stran, česky. Zcela nová kniha! Velmi dobrý stav!
    Antikvariát Valentinská (Praha 1) - 150 Kč
  19. Domácí postoje k zahraničním Čechům...
    Stanislav Brouček a Tomáš Grulich - 1918
    Domácí postoje k zahraničním Čechům v novodobých dějinách (1918-2008). Kniha představuje první ucelený pohled na vztah českého státu, resp. Československa k zahraničním Čechům, a to od roku 1918 do současnosti. Sleduje tento problém ve třech základních periodách. V první periodě mezi válkami jej charakterizují dva instituty. Jednak to byl Vystěhovalecký zákon z roku 1922 a institut krajanské péče reprezentovaný od roku 1928 Československým ústavem zahraničním a zvláštními odbory v klíčových resortech československé vlády. To znamenalo, že Československo mělo poměrně jasně formulovanou pozitivní migrační politiku, která se v následujícím období (v letech 1948 až 1989) proměnila v ostrý ideologický boj proti emigraci, kdy byl každý zahraniční Čech považován za potencionálního nepřítele a jeho příbuzní doma zažívali různé formy diskriminace. Po sametové revoluci se objevila celá řada dílčích iniciativ ve prospěch zlepšení současného vztahu státu ke krajanům. Státní orgány na tyto podněty reagovaly a reagují jen částečně. Přestože se vynakládají nemalé prostředky na kulturní rozvoj krajanských komunit, chybí jasná pravidla tohoto vztahu včetně nějaké ústřední instituce, to znamená autority, která by dokázala vztah krajanů a České republiky řešit v každodenním styku. Autoři představují svou knihu jako vstup do vážné diskuse, která by měla najít cestu k nápravě. S knihou a jejími záměry se plně ztotožňují představitelé Senátu PČR. Jeho předseda MUDr. Přemysl Sobotka v předmluvě k této knize vyzvedl plodnou spolupráci Senátu (Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí) a Akademie věd ČR (Etnologického ústavu) při hledání seriózních základů moderní české migrační politiky. Podobně se vyjádřili i další senátoři, především doc. JUDr. Petr Pithart, který je znám svou osobní iniciativou při založení komise pro krajany v rámci Senátu. Nakl. Public History ve spolupráci s Etnologickým ústavem AV ČR. Rok vydání: 2009. Popis: 1× kniha, vázaná s obálkou, 230 stran, česky. Zcela nová kniha! Velmi dobrý stav!
    Antikvariát Valentinská (Praha 1) - 150 Kč
  20. Domácí postoje k zahraničním Čechům...
    Stanislav Brouček a Tomáš Grulich - 1918
    Domácí postoje k zahraničním Čechům v novodobých dějinách (1918-2008). Kniha představuje první ucelený pohled na vztah českého státu, resp. Československa k zahraničním Čechům, a to od roku 1918 do současnosti. Sleduje tento problém ve třech základních periodách. V první periodě mezi válkami jej charakterizují dva instituty. Jednak to byl Vystěhovalecký zákon z roku 1922 a institut krajanské péče reprezentovaný od roku 1928 Československým ústavem zahraničním a zvláštními odbory v klíčových resortech československé vlády. To znamenalo, že Československo mělo poměrně jasně formulovanou pozitivní migrační politiku, která se v následujícím období (v letech 1948 až 1989) proměnila v ostrý ideologický boj proti emigraci, kdy byl každý zahraniční Čech považován za potencionálního nepřítele a jeho příbuzní doma zažívali různé formy diskriminace. Po sametové revoluci se objevila celá řada dílčích iniciativ ve prospěch zlepšení současného vztahu státu ke krajanům. Státní orgány na tyto podněty reagovaly a reagují jen částečně. Přestože se vynakládají nemalé prostředky na kulturní rozvoj krajanských komunit, chybí jasná pravidla tohoto vztahu včetně nějaké ústřední instituce, to znamená autority, která by dokázala vztah krajanů a České republiky řešit v každodenním styku. Autoři představují svou knihu jako vstup do vážné diskuse, která by měla najít cestu k nápravě. S knihou a jejími záměry se plně ztotožňují představitelé Senátu PČR. Jeho předseda MUDr. Přemysl Sobotka v předmluvě k této knize vyzvedl plodnou spolupráci Senátu (Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí) a Akademie věd ČR (Etnologického ústavu) při hledání seriózních základů moderní české migrační politiky. Podobně se vyjádřili i další senátoři, především doc. JUDr. Petr Pithart, který je znám svou osobní iniciativou při založení komise pro krajany v rámci Senátu. Nakl. Public History ve spolupráci s Etnologickým ústavem AV ČR. Rok vydání: 2009. Popis: 1× kniha, vázaná s obálkou, 230 stran, česky. Zcela nová kniha! Velmi dobrý stav!
    Antikvariát Valentinská (Praha 1) - 150 Kč
  21. Domácí postoje k zahraničním Čechům...
    Stanislav Brouček a Tomáš Grulich - 1918
    Domácí postoje k zahraničním Čechům v novodobých dějinách (1918-2008). Kniha představuje první ucelený pohled na vztah českého státu, resp. Československa k zahraničním Čechům, a to od roku 1918 do současnosti. Sleduje tento problém ve třech základních periodách. V první periodě mezi válkami jej charakterizují dva instituty. Jednak to byl Vystěhovalecký zákon z roku 1922 a institut krajanské péče reprezentovaný od roku 1928 Československým ústavem zahraničním a zvláštními odbory v klíčových resortech československé vlády. To znamenalo, že Československo mělo poměrně jasně formulovanou pozitivní migrační politiku, která se v následujícím období (v letech 1948 až 1989) proměnila v ostrý ideologický boj proti emigraci, kdy byl každý zahraniční Čech považován za potencionálního nepřítele a jeho příbuzní doma zažívali různé formy diskriminace. Po sametové revoluci se objevila celá řada dílčích iniciativ ve prospěch zlepšení současného vztahu státu ke krajanům. Státní orgány na tyto podněty reagovaly a reagují jen částečně. Přestože se vynakládají nemalé prostředky na kulturní rozvoj krajanských komunit, chybí jasná pravidla tohoto vztahu včetně nějaké ústřední instituce, to znamená autority, která by dokázala vztah krajanů a České republiky řešit v každodenním styku. Autoři představují svou knihu jako vstup do vážné diskuse, která by měla najít cestu k nápravě. S knihou a jejími záměry se plně ztotožňují představitelé Senátu PČR. Jeho předseda MUDr. Přemysl Sobotka v předmluvě k této knize vyzvedl plodnou spolupráci Senátu (Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí) a Akademie věd ČR (Etnologického ústavu) při hledání seriózních základů moderní české migrační politiky. Podobně se vyjádřili i další senátoři, především doc. JUDr. Petr Pithart, který je znám svou osobní iniciativou při založení komise pro krajany v rámci Senátu. Nakl. Public History ve spolupráci s Etnologickým ústavem AV ČR. Rok vydání: 2009. Popis: 1× kniha, vázaná s obálkou, 230 stran, česky. Zcela nová kniha! Velmi dobrý stav!
    Antikvariát Valentinská (Praha 1) - 150 Kč
  22. Domácí postoje k zahraničním Čechům...
    Stanislav Brouček a Tomáš Grulich - 1918
    Domácí postoje k zahraničním Čechům v novodobých dějinách (1918-2008). Kniha představuje první ucelený pohled na vztah českého státu, resp. Československa k zahraničním Čechům, a to od roku 1918 do současnosti. Sleduje tento problém ve třech základních periodách. V první periodě mezi válkami jej charakterizují dva instituty. Jednak to byl Vystěhovalecký zákon z roku 1922 a institut krajanské péče reprezentovaný od roku 1928 Československým ústavem zahraničním a zvláštními odbory v klíčových resortech československé vlády. To znamenalo, že Československo mělo poměrně jasně formulovanou pozitivní migrační politiku, která se v následujícím období (v letech 1948 až 1989) proměnila v ostrý ideologický boj proti emigraci, kdy byl každý zahraniční Čech považován za potencionálního nepřítele a jeho příbuzní doma zažívali různé formy diskriminace. Po sametové revoluci se objevila celá řada dílčích iniciativ ve prospěch zlepšení současného vztahu státu ke krajanům. Státní orgány na tyto podněty reagovaly a reagují jen částečně. Přestože se vynakládají nemalé prostředky na kulturní rozvoj krajanských komunit, chybí jasná pravidla tohoto vztahu včetně nějaké ústřední instituce, to znamená autority, která by dokázala vztah krajanů a České republiky řešit v každodenním styku. Autoři představují svou knihu jako vstup do vážné diskuse, která by měla najít cestu k nápravě. S knihou a jejími záměry se plně ztotožňují představitelé Senátu PČR. Jeho předseda MUDr. Přemysl Sobotka v předmluvě k této knize vyzvedl plodnou spolupráci Senátu (Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí) a Akademie věd ČR (Etnologického ústavu) při hledání seriózních základů moderní české migrační politiky. Podobně se vyjádřili i další senátoři, především doc. JUDr. Petr Pithart, který je znám svou osobní iniciativou při založení komise pro krajany v rámci Senátu. Nakl. Public History ve spolupráci s Etnologickým ústavem AV ČR. Rok vydání: 2009. Popis: 1× kniha, vázaná s obálkou, 230 stran, česky. Zcela nová kniha! Velmi dobrý stav!
    Antikvariát Valentinská (Praha 1) - 150 Kč
  23. Domácí postoje k zahraničním Čechům...
    Stanislav Brouček a Tomáš Grulich - 1918
    Domácí postoje k zahraničním Čechům v novodobých dějinách (1918-2008). Kniha představuje první ucelený pohled na vztah českého státu, resp. Československa k zahraničním Čechům, a to od roku 1918 do současnosti. Sleduje tento problém ve třech základních periodách. V první periodě mezi válkami jej charakterizují dva instituty. Jednak to byl Vystěhovalecký zákon z roku 1922 a institut krajanské péče reprezentovaný od roku 1928 Československým ústavem zahraničním a zvláštními odbory v klíčových resortech československé vlády. To znamenalo, že Československo mělo poměrně jasně formulovanou pozitivní migrační politiku, která se v následujícím období (v letech 1948 až 1989) proměnila v ostrý ideologický boj proti emigraci, kdy byl každý zahraniční Čech považován za potencionálního nepřítele a jeho příbuzní doma zažívali různé formy diskriminace. Po sametové revoluci se objevila celá řada dílčích iniciativ ve prospěch zlepšení současného vztahu státu ke krajanům. Státní orgány na tyto podněty reagovaly a reagují jen částečně. Přestože se vynakládají nemalé prostředky na kulturní rozvoj krajanských komunit, chybí jasná pravidla tohoto vztahu včetně nějaké ústřední instituce, to znamená autority, která by dokázala vztah krajanů a České republiky řešit v každodenním styku. Autoři představují svou knihu jako vstup do vážné diskuse, která by měla najít cestu k nápravě. S knihou a jejími záměry se plně ztotožňují představitelé Senátu PČR. Jeho předseda MUDr. Přemysl Sobotka v předmluvě k této knize vyzvedl plodnou spolupráci Senátu (Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí) a Akademie věd ČR (Etnologického ústavu) při hledání seriózních základů moderní české migrační politiky. Podobně se vyjádřili i další senátoři, především doc. JUDr. Petr Pithart, který je znám svou osobní iniciativou při založení komise pro krajany v rámci Senátu. Nakl. Public History ve spolupráci s Etnologickým ústavem AV ČR. Rok vydání: 2009. Popis: 1× kniha, vázaná s obálkou, 230 stran, česky. Zcela nová kniha! Velmi dobrý stav!
    Antikvariát Valentinská (Praha 1) - 150 Kč
  24. Domácí postoje k zahraničním Čechům...
    Stanislav Brouček a Tomáš Grulich - 1918
    Domácí postoje k zahraničním Čechům v novodobých dějinách (1918-2008). Kniha představuje první ucelený pohled na vztah českého státu, resp. Československa k zahraničním Čechům, a to od roku 1918 do současnosti. Sleduje tento problém ve třech základních periodách. V první periodě mezi válkami jej charakterizují dva instituty. Jednak to byl Vystěhovalecký zákon z roku 1922 a institut krajanské péče reprezentovaný od roku 1928 Československým ústavem zahraničním a zvláštními odbory v klíčových resortech československé vlády. To znamenalo, že Československo mělo poměrně jasně formulovanou pozitivní migrační politiku, která se v následujícím období (v letech 1948 až 1989) proměnila v ostrý ideologický boj proti emigraci, kdy byl každý zahraniční Čech považován za potencionálního nepřítele a jeho příbuzní doma zažívali různé formy diskriminace. Po sametové revoluci se objevila celá řada dílčích iniciativ ve prospěch zlepšení současného vztahu státu ke krajanům. Státní orgány na tyto podněty reagovaly a reagují jen částečně. Přestože se vynakládají nemalé prostředky na kulturní rozvoj krajanských komunit, chybí jasná pravidla tohoto vztahu včetně nějaké ústřední instituce, to znamená autority, která by dokázala vztah krajanů a České republiky řešit v každodenním styku. Autoři představují svou knihu jako vstup do vážné diskuse, která by měla najít cestu k nápravě. S knihou a jejími záměry se plně ztotožňují představitelé Senátu PČR. Jeho předseda MUDr. Přemysl Sobotka v předmluvě k této knize vyzvedl plodnou spolupráci Senátu (Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí) a Akademie věd ČR (Etnologického ústavu) při hledání seriózních základů moderní české migrační politiky. Podobně se vyjádřili i další senátoři, především doc. JUDr. Petr Pithart, který je znám svou osobní iniciativou při založení komise pro krajany v rámci Senátu. Nakl. Public History ve spolupráci s Etnologickým ústavem AV ČR. Rok vydání: 2009. Popis: 1× kniha, vázaná s obálkou, 230 stran, česky. Zcela nová kniha! Velmi dobrý stav!
    Antikvariát Valentinská (Praha 1) - 150 Kč
  25. Domící postoje k zahraničním čechům v novodobých dějinách (1918-2008)
    S.Brouček, T.Grulich - 2009 - 231 str.
    Public histori 2009. 231 stran
    Stav: Dobrý
    Antikvariát Kačur (Praha 7) - 130 Kč